Publikaceredakce

Zasedání dozorčí rady PAC 13. 8. 2024

V úterý 13. 8. se v Praze uskutečnilo společné zasedání správní a dozorčí rady Progresivního analytického centra o.p.s. Zasedání se účastnili také dva noví členové obou rad PAC: paní Eva Pavlíková a pan Miroslav Dvořák.

Odolná společnostPolicy PapersPublikaceLudmila Rašková

Sociální a ekonomická identita Ústeckého kraje a vnímání procesu zelené transformace

Výzkum s názvem Sociální a ekonomická identita Ústeckého kraje a vnímání procesu zelené transformace zkoumal kvalitativními metodami obyvatele Ústeckého kraje, kteří se cítí ohroženi zelenou transformací, ke které nás zavazuje Zelená dohoda pro Evropu – anglicky The European Green Deal, a zelenou politikou Evropské unie.

Odolná společnostPolicy PapersPublikaceLukáš Drobec

Hospodářský koridor Indie–Střední východ–Evropa (IMEC): Řecko a Indie jako krajní body tepny mezi dvěma světy

S novými cíli Evropské strategické autonomie přicházejí nové možnosti pro členské státy. S rostoucím obrannými i obchodními zájmy v Indo-Pacifiku se příležitosti chytá nejen Španělsko, ale i Řecko, opačná strana Středozemního moře, cílící především na Indii. Poprvé po 40 letech navštívil Řecko sám premiér Indie Módí.

Briefing PapersPublikaceUdržitelná společnostLukáš Drobec

Podpora ekologické transformace: veřejné dotace pro soukromý sektor v Itálii, Rakousku, Německu a Polsku

"Otázka zeleného přechodu je v politice Evropské unii dlouhodobým a stále častějším tématem. Členské státy se sice domlouvají na evropské úrovni k společným krokům. Problematiku musí ale řešit především na národní úrovni s přizpůsobenou politikou k lokálním problémům daného státu. Kromě samotné společnosti jsou pro členské státy zranitelné v otázce zeleného přechodu a boje se změnou klimatu i soukromé subjekty. Právě těm se státy snaží pomoci svými národními Plány obnovy a odolnosti, financovány společně z fondů EU."

Duševní zdravíZdravá společnostMichael Cardal

Hodnocení sdělení Evropské komise o komplexním přístupu k duševnímu zdraví

V červnu 2023 vydala Evropská komise (EK) „Sdělení o komplexním přístupu k duševnímu zdraví“. Tímto EK zahájila boj s problémy duševního zdraví, u evropských občanů zhoršeno převážně po pandemii COVID-19. Dokument ale za sebou nechal řadu ohlasů, a to jak pozitivních, tak negativních. V tomto sborníku nabízíme přehled významných evropských organizací a jejich vyjádření k danému dokumentu a jaké jsou jejich společné postoje.

Policy PapersPublikaceMichael Cardal

Duševní zdraví a well-being

V posledních letech se z dříve tabuizovaného tématu duševního zdraví a well-beingu (přebráno z angličtiny, dá se chápat jako „pocit duševní i tělesné pohody“) stala věc, o které se ve veřejném prostoru mluví stále častěji, avšak k výrazným zlepšením se dostáváme jen velmi pomalu. Duševní zdraví je přitom tématem, které se týká nás všech – podle dat Evropské komise z roku 2018 trpělo jistou formou duševní poruchy v celé Evropě 84 milionů lidí (OECD/EU, 2018).

Briefing PapersPublikaceLukáš Drobec

Zdravotnictví v kontextu španělského předsednictví v Radě Evropské unie 2023

Pandemie COVID-19 udeřila nejsilněji v jihoevropských zemích. Španělsko se ale ze špatného období dokázalo zotavit a téma zdravotnictví se stalo národní prioritou, kterou prosazuje i během svého předsednictví v Radě EU. V rámci ES PRES je také snaha zdravotnicky sjednotit Evropu, čímž se nabízí příležitost pro region střední Evropy a také i pro Českou republiku. Přinést to může např. investiční otázky nebo i šanci na zvýšení prestiže tamního zdravotnictví.

PublikaceUdržitelná společnostMartin AbelIvan GabalJiří KoželouhRadka MaxováJaroslav MílMikuláš PeksaKristina ZindulkováTomáš Petříček

Sborník tezí k aktualizaci státní energetické koncepce

Česká republika v současnosti čelí velké výzvě, kterou představuje politika tzv. zelené tranzice. Cíle i rychlost, s jakou má být tato zásadní proměna nejen tuzemské energetiky provedena, jsou přinejmenším ambiciózní. Aby mohlo dojít k jejich naplnění, je nezbytné postupovat dle předem připraveného a jasného plánu.

ČlánkyUdržitelná společnostredakce

Stručně: Co přinesly první dva dny klimatického summitu?

Zahájení summitu COP26 v Glasgow, který má být milníkem v globálním boji s klimatickými změnami, se zúčastnilo přibližně 120 světových lídrů. Předsedající summitu COP Alok Sharma v úvodním slově zdůraznil, že „věda hovoří jasně: příležitost, kterou máme k udržení cíle 1,5°C a k předejití nejhorších možných dopadů klimatických změn, se rychle zmenšuje“.

ČlánkyUdržitelná společnostredakce

Co může reálně přinést klimatický summit COP26 v Glasgow?

V neděli bude ve skotském Glasgow zahájen dlouho očekávaný COP26. Již dvacátá šestá konference stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu bude vyvrcholením mezinárodních jednání z posledních dvou let, tj. od zasedání COP25 v Madridu v roce 2019. Ve světle nových vědeckých poznatků byl summit v Glasgow připravován s rostoucím vědomím naléhavosti posílit mezinárodní spolupráci v oblasti ochrany klimatu.

ČlánkyOdolná společnostredakce

Priority českého předsednictví 2022 a budoucnost evropské ekonomiky

Ve čtvrtek 30. 10. proběhla první ze série online diskuzí Progresivního analytického centra (PAC), která se zaobírá hospodářskými výzvami českého předsednictví Radě EU. Pozvání přijali Danuše Nerudová, ekonomka a rektora Mendelovy univerzity v Brně, Aneta Zachová, šéfredaktora EURACTIV.cz, Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR, a Vojtěch Němec, partner Němec&Chvátal Brusel.

PublikaceUdržitelná společnostredakce

Energetická chudoba v programech kandidujících politických stran a koalic

Energetická chudoba je termín používaný pro stav, kdy není dostatek zdrojů pro zajištění energetických potřeb společnosti. Zatímco v rozvojových zemích je energetická chudoba často spojena s nedostatečnou infrastrukturou a tím sníženým přístupem k energetickým zdrojům, ve vyspělé společnosti energetická chudoba dopadá primárně na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.

PAC v médiíchredakce

Tomáš Petříček: Necítím hořkost ani nostalgii

„Moje představa narážela na představy mnoha jiných politiků. Sesazení z ministerského křesla mě nepřekvapilo,“ říká bývalý ministr zahraničních věcí za ČSSD Tomáš Petříček. Jak vidí další směřování své strany? A je podle něj česká společnost opravdu euroskeptická?