1. Co je to energetická chudoba
Energetická chudoba je termín používaný pro stav, kdy není dostatek zdrojů pro zajištění energetických potřeb společnosti. Zatímco v rozvojových zemích je energetická chudoba často spojena s nedostatečnou infrastrukturou a tím sníženým přístupem k energetickým zdrojům, ve vyspělé společnosti energetická chudoba dopadá primárně na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva. Ty vzhledem ke svým příjmům mají problémy hradit náklady za energie pro svou domácnost a pokud tyto náklady překročí únosnou mez, může se domácnost dostat do stavu energetické chudoby, kdy má pouze omezený přístup k energiím – tedy k vodě, teplu, elektrické energii atd.
Dle údajů eurostatu[1] si například v roce 2019 nemohlo 2,8 % občanů České republiky dovolit adekvátně vytápět svou domácnost.[2] Přestože v porovnání s ostatními zeměmi EU jsme na tom dobře (průměr EU27 je 6,7 %), znamená to, že se to týká přibližně 300 tisíc lidí. A to není malé číslo. Přes positivní zprávu, že z dlouhodobého hlediska se toto číslo snižuje (v roce 2005 se to týkalo více jak 9 % obyvatel)[3], současné skokové navyšování cen energií ohrožuje další statisíce obyvatel. Stejná situace hrozí i v případě elektrické energie i vodného a stočného. To vše i s ohledem na stále se zpřísňující nízkouhlíkovou politiku EU a blížící se nástup politiky Green Deal for Europe. Snaha vytvořit z Evropy klimaticky neutrální kontinent je totiž vykoupena ukončením levných, ale pro ovzduší devastujících technologií pro výrobu tepla a elektrické energie. Celkem se dle statistik eurostatu potýká 10,7 % domácností s problémy kvůli vysokým nákladům za energie.
V České republice aktuálně není energetická chudoba v rámci stávající legislativy řešena a není ani přesně definována. Faktem také je, že přes mnoho podpůrných dotačních nástrojů například v rámci programů Zelená úsporám existuje skupina obyvatel, která není schopná podmínky pro čerpání dotací splnit kvůli nedostatku vstupního kapitálu.
Energetickou chudobu lze nejlépe odhalit pomocí tří indikátorů – nízké příjmy domácnosti, špatná energetická efektivnost budovy a vysoká cena za energie. Z toho lze vyvodit, že nejohroženějšími skupinami jsou domácnosti seniorů, domácnosti s jedním příjmem, jednočlenné domácnosti a neúplné rodiny.[4]
2. Energetická chudoba ve volebních programech
Progresivní analytické centrum podrobilo analýze volební programy vybraných relevantních uskupení kandidujících v říjnových sněmovních volbách[5] právě s ohledem na problematiku energetické chudoby a jejího řešení. Níže naleznete její výsledky.
2. 1. Hnutí ANO[6]
Vládní hnutí zveřejnilo svůj volební program jako jedno z posledních. Problematice energetické chudoby se v něm přímo nevěnuje. V části věnované energetice se věnuje potřebě vybudovat další jaderné bloky, podpoře obnovitelných zdrojů a transformaci teplárenství po odklonu od uhlí. V tom spatřují jedinou cestu, jak zachovat přiměřené ceny energií. Hlavní roli v tom bude podle hnutí ANO hrát jádro: „Nedopustíme zastavení rozvoje jaderné energetiky, jinak hrozí závislost na dovozu, nestabilita a zdražení elektřiny.“ Dále zdůrazňují, že přechod z uhlí na plyn, biomasu a odpady v rámci teplárenství musí mít co nejnižší dopad na ceny pro spotřebitele.
V části věnované životnímu prostředí pak připouštějí dřívější konec uhlí než v původně plánovaném roce 2038, ale to pouze za předpokladu minimalizace sociálních dopadů a zajištění energetické soběstačnosti. Chtějí také pokračovat v dotačních programech Nová zelená úsporám a v kotlíkových dotacích.
2. 2. ČSSD[7]
Druhá vládní strana, sociální demokracie, již ve svém programu energetickou chudobu zmiňuje, a to v části věnované energetice: „Až pětina českých domácností je ohrožena energetickou chudobou. Nemohou si dovolit vytápět svůj domov nebo mají potíže s placením za spotřebovanou energii. Přitom bez energie nelze v moderním světě žít. Zavedeme proto českou definici energetické chudoby a zajistíme její pravidelný monitoring na národní úrovni. Zlepšíme ochranu zranitelných zákazníků prostřednictvím cílených programů energetických úspor.“ Konkrétní podobu zmíněných podpůrných programů však neuvádí.
Dále chtějí sociální demokraté podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů s důrazem na komunitní projekty: „Definujeme instituty komunitní energetiky v českém kontextu v novém energetickém zákoně. Zavedeme možnost společenství vlastníků jednotek získat licenci pro výrobu elektřiny. Komunitní energetika má potenciál navýšit podíl obnovitelných zdrojů a pomoci splnit závazné cíle ČR.“ V této souvislosti se věnují i vzniku energetických družstev „s cílem vytváření decentralizovaných skupin v rámci měst a obcí. Tato energetická družstva mohou vyrovnávat kolísavou výrobu obnovitelných zdrojů, mohou se stát stálým zdrojem příjmů a tím financovat investice pro regionální rozvoj.“
2. 3. KSČM[8]
Komunisté ve svém programu nehovoří o energetické chudobě, nicméně se věnují zvyšování nákladů v souvislosti s přechodem na zelenou energetiku: „KSČM souhlasí s ekologičtější ekonomikou, ale za podmínky ochrany potenciálu české ekonomiky a dodržení zásady, že náklady musí nést znečišťovatelé, ne lidé.“
Strana také volá po „razantní regulaci poplatků za distribuci energií a vody.“ Stejně tak chce zachovat centrální systém vytápění a chce pokračovat v programu tzv. kotlíkových dotací.
2. 4. Koalice Piráti a Starostové[9]
Koalice Pirátů a Starostů ve svém volebním programu s pojmem energetická chudoba nepracuje. Nicméně se ve dvou bodech v části nazvané „Pokroková a udržitelná energetika“ zaměřuje na nezvyšování cen za teplo v souvislosti s přechodem na nízkoemisní zdroje: „Přechod teplárenství k nízkoemisním zdrojům připravíme tak, aby se skokově nezvýšily ceny, nenarušilo se centrální zásobování teplem a nedošlo k neudržitelnému nakládání s krajinou.“ Konkrétní plán však popsán není. Stejně jako většina kandidujících subjektů zahrnutých do této analýzy, i tato koalice počítá se zajištěním efektivního financování renovací budov a provozů s cílem dosáhnout jejich energetické úspornosti.
V rámci programu, obdobně jako sociální demokraté, volají po rozvoji komunitních energetik, kde chtějí podporovat obce a společenství v jejich budování.
2. 5. SPD[10]
Strana Tomia Okamury se v oblasti energetiky hodlá zaměřit na soběstačnost České republiky, v čemž vidí způsob, jak bojovat s energetickou chudobou. Ve svém programu doslova uvádí: „Postupná soběstačnost České republiky ve výrobě elektrické energie a tepla je jedním z cílů strategie SPD, jak se vyhnout pastem energetické chudoby. Současná nezodpovědná energetická politika prosazovaná Evropskou komisí v oblasti výroby energie směřuje ke katastrofě a k budoucí energetické chudobě celé Evropské unie.“
Důraz kladou na zásadní, až dvojnásobné, navýšení objemu výroby elektrické energie z jaderných zdrojů, což je z jejich pohledu jediný způsob, jak pokrýt plánovaný výpadek v souvislosti s přechodem na nízkouhlíkové zdroje.
V rámci podpory obnovitelných zdrojů se chtějí zaměřit čistě na individuální projekty. Chtějí také zabránit další privatizaci energetických sítí a zachovat tak státní kontrolu na distribucí.
SPD striktně odmítá politiku tzv. Green Deal.
2. 6. Koalice SPOLU (ODS, TOP09, KDU-ČSL)[11]
Koalice pravicových stran ve svém programu téma energetické chudoby nemá a nezmiňuje přímo ani obavy z možného nárůstu cen energií v příštích letech. SPOLU nicméně hodlá udržet centrální zásobování teplem a chce do roku 2025 fotovolatická zařízení na sto tisících střech s možností sdílet a prodávat takto získanou energii. Dále chtějí zjednodušit dotace pro malé a střední firmy a hodlají pokračovat v programu Zelená úsporám. Budoucnost vidí v kombinaci jádra a decentralizovaných obnovitelných zdrojů.
2. 7. Strana zelených [12]
Zelení si oproti jiným kandidujícím subjektům, které taktéž zdůrazňují podporu programu Zelená úsporám, uvědomují, že podmínky tak, jak jsou v současnosti nastaveny, neumožňují čerpat podporu nízkopříjmovým domácnostem. Doslova uvádí: „Program Zelená úsporám, který přinesli Zelení v roce 2008, velmi pomohl v tehdejší ekonomické krizi. Ekonomické oživení přinese i nyní. Masivní investice do renovace domů, samovýroby energie i jejího ukládání přinášejí nová pracovní místa, nižší spotřebu energie, ale také více peněz do ekonomiky jako takové. Chceme proto zvýšit množství peněz v tomto programu na nejbližších deset let o 30 % ročně. Do renovací půjde více peněz i díky státním zárukám za úvěry na renovace. Celkově je také potřeba snížit byrokracii spojenou s těmito programy a upravit jejich podmínky, aby si výměnu kotle nebo zateplení mohly dovolit i nejchudší domácnosti.“
V rámci svého volebního programu také deklarují podporu lokálním energetickým družstvům, jejichž vznik by měl být financován ze zisků z nevyčerpatelných zdrojů energie. Dále hodlají pro rodinné domy připravit balíčky výhodných půjček na instalaci solárních panelů.
3. Závěr
Z výše uvedeného přehledu jednoznačně vyplývá, že téma energetické chudoby je politickými subjekty přehlíženo a pokud se mu věnují, tak pouze okrajově. Jedním z možných vysvětlení je skutečnost, že přímá energetická chudoba v procentuální vyjádření postihuje jen zlomek obyvatelstva, což je zmíněno v úvodu tohoto textu. Politické strany tak nevidí výraznější voličský potenciál. Nicméně tento zlomek představuje nižší jednotky stovek tisíc lidí, kteří se potýkají s nízkými příjmy a další stovky tisíc, které jsou energetickou chudobou bezprostředně ohroženy. Jedná se o seniory, rodiče samoživitele apod. S rostoucími cenami energií a obecně s rostoucí inflací, se kterou se v současnosti Česká republika potýká, hrozí, že počet lidí, kteří si nebudou moci v zimě dostatečně vytopit svou domácnost, výrazně poroste. Do budoucna to pak může přinést velké společenské problémy i s ohledem na to, že tito lidé budou tíhnout k politickým subjektům na krajích politického spektra.
————————————————————————————————————————————————————————————
- Can you afford to heat your home? Eurostat [online]. Evropská komise, 2021 [cit. 2021-8-30]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/ddn-20210106-1?redirect=%2Feurostat%2F ↑
- Za dostatečně vytopenou domácnost se považuje dle Světové zdravotnické organizace dosažení teploty 21 °C v obývacím pokoji a 18 °C v ostatních místnostech. ↑
- Member state report – Czechia. Energy Poverty Observatory [online]. European Commission, Directorate General for Energy, 2020 [cit. 2021-8-30]. Dostupné z: https://www.energypoverty.eu/observatory-documents/czech-republic ↑
- POJAR, Jan a Jiří KARÁSEK. Energetická chudoba v ČR. All for power [online]. 15. 9. 2020 [cit. 2021-9-1]. Dostupné z: https://allforpower.cz/zajimavosti/energeticka-chudoba-v-cr-230 ↑
- Do výběru byly zařazeny všechny subjekty, které v rámci PSP ČR disponují poslaneckým klubem. Dále bylo zařazeno hnutí Přísaha, které v některých průzkumech překročilo hranici 5 % pro vstup do sněmovny, a Strana zelených, která klade v rámci své politiky dlouhodobě největší důraz na ekologickou a uhlíkově neutrální politiku. ↑
- Až do roztrhání těla. Hnutí ANO [online]. 2021 [cit. 2021-9-8]. Dostupné z: https://www.anobudelip.cz/file/edee/2021/ano-volebni-program.pdf. ↑
- Vize ČSSD pro Česko 2030. ČSSD [online]. 2021 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.cssd.cz/aktualne/aktuality/vize-cssd-pro-cesko-2030/ ↑
- Pět priorit pro volby do PS PČR 2021. KSČM [online]. 29. 6. 2021 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.kscm.cz/cs/nase-strana/program ↑
- Co od nás můžete čekat? Tady je celý náš program. Piráti a Starostové [online]. 2021 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.piratiastarostove.cz/program/ ↑
- Program pro volby do Poslanecké sněmovny 2021. Svoboda a přímá demokracie [online]. 2021, 10. 7. 2021 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.spd.cz/volby2021/program-do-voleb-2021/ ↑
- Program. ODS [online]. 2021 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.spolu21.cz/#program Program. SPOLU (koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL) [online]. 2021 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.spolu21.cz/#program ↑
- Zelené srdce Evropy: Program Zelených pro parlamentní volby 2021. Strana zelených [online]. 2021 [cit. 2021-8-31]. Dostupné z: https://www.zeleni.cz/wp-content/uploads/2021/06/zeleni_program_2021.pdf ↑