Ve čtvrtek 30. 9. proběhla první ze série online diskuzí Progresivního analytického centra (PAC), která se zaobírá hospodářskými výzvami českého předsednictví Radě EU. Pozvání do této diskuze, kterou zaštítil poslanec a člen sněmovního hospodářského výboru Petr Dolínek, přijali Danuše Nerudová, ekonomka a rektora Mendelovy univerzity v Brně, Aneta Zachová, šéfredaktora EURACTIV.cz, Tomáš Prouza, viceprezident Hospodářské komory ČR, a Vojtěch Němec, partner Němec&Chvátal Brusel.
Z diskuze, kterou moderoval ředitel PAC Tomáš Petříček, vyplynulo hned několik doporučení pro českou veřejnou správu směrem k přípravě českého předsednictví v druhé polovině příštího roku, na kterých se zúčastnění panelisté shodli. Pro větší přehlednost jsme tato doporučení strukturovali do tří částí: přístup k předsednictví, témata předsednictví, potenciální partneři.
Přístup k předsednictví
V úvodu debaty Petr Dolínek zdůraznil, že téma českého předsednictví je politickými představiteli upozaděno a veřejná diskuze se v podstatě smrskla jen na nedůstojné debaty o financování a celkový objem vynaložených prostředků. Celé téma se zpolitizovalo a vedlo ke schválení jen omezených finančních prostředků v porovnání s naším předchozím předsednictvím v roce 2009. S tím souvisí i názor Tomáše Prouzy, který poukázal na nepřipravenost veřejné správy z hlediska zanedbané personální politiky a průběžného vzdělávání úředníků zapojených do příprav a realizace předsednictví. Prouza také nastolil otázku, kdo bude české předsednictví řídit – zda premiér, nebo bude pověřen profesionální úředník. Toto rozhodnutí bude velkým úkolem pro nadcházející vládu vzešlou z říjnových sněmovních voleb. V každém případě je zapotřebí mít fungující nástroj řízení a koordinace celého předsednictví s dostatečným personálním zázemím. To v tuto chvíli stát postrádá, což je vinou i nedostatku finanční prostředků.
Česká vláda by také měla dle panelistů využít předsednictví jako příležitost pro sebeprezentaci. A to nejen směrem ven – tedy prezentaci ČR v zahraničí, ale i směrem dovnitř – tedy vysvětlit občanům výhody, které EU přináší. To se v posledních letech zanedbávalo.
Během diskuze také zaznělo, že český byznys doposud ignoruje prosazování svých zájmů v Bruselu a nebo příliš spoléhá, v případě větších firem se zahraničním vlastníkem, že se o jejich zájmy postará „matka“. Právě české předsednictví, díky tomu, že zvýší zájem o český názor na témata řešená na unijní úrovni, je ideální příležitostí k tomu, aby se český byznys vydal do Bruselu a aktivně se zapojil do veřejných debat.
Témata předsednictví
Nová vláda bude muset jasně definovat témata, se kterými se bude chtít Česká republika během svého předsednictví profilovat. Tomáš Prouza v této souvislosti zdůraznil potřebu výběru několika jasně definovaných tématických oblastí namísto „nákupního seznamu“, do kterého si každý ministr spolu s premiérem vepíší vše, co považují za důležité. Dále připomněl, že si česká vláda musí uvědomit, že při předsednictví bude muset odlišovat české zájmy od těch evropských, kdy jako předsednická země bude muset primárně hledat kompromisní řešení napříč členskými státy.
Vojtěch Němec upozornil, že výběr témat se do jisté míry bude odvíjet od priorit francouzského předsednictví, které tomu českému předchází. Danuše Nerudová zase připomněla, že vedle samotných tématických oblastí je nutné připravit jasné strategie, jak se k nim postavit.
Pokud jde o konkrétní témata, pak z diskuze vyplynula shoda na těchto:
Zelená tranzice v souvislosti s politikou Green Deal a balíčkem Fit for 55
V rámci zelené tranzice je zapotřebí připravit jasnou strategii, jak se komplexně postavíme k útlumu některých průmyslových odvětví, jako je například těžba uhlí, tak, aby nedošlo k růstu nezaměstnanosti a propadu českého hospodářství a jeho konkurenceschopnosti. Je nutné připravit české hospodářství do vytváření dostatečné absorpční kapacity pro čerpání finančních zdrojů pro jeho transformaci a modernizaci za účelem zvýšení jeho udržitelnosti a konkurenceschopnosti. V rámci energetiky by se Česko mělo vedle elektromobility zabývat i vodíkem, který je elektromobilitou aktuálně upozaděn.
Danuše Nerudová mimo jiné hovořila o připravované reformě obchodu s emisními povolenkami, které momentálně v Česku ztrácejí smysl vzhledem k tomu, že kvůli rostoucí ceně dochází k jejich dotování státem. Tématem českého předsednictví pak nepochybně bude i tzv. uhlíkové clo, které postihne importované zboží do EU. U tohoto návrhu hrozí, že pokud bude špatně nastaven, pak například čeští exportéři závislí na neunijních dodavatelích kvůli snížení nákladů zváží přesun výroby mimo EU.
Pozornost si také zaslouží podpora obnovitelných zdrojů energií, kde Česká republika výrazně pokulhává. V této souvislosti Petr Dolínek zmiňoval podporu společné energetické unie v rámci EU.
Soběstačnost Evropy
Pandemie COVID-19 dle Danuše Nerudové ukázala, že honba za levnější pracovní silou a nižšími výrobními náklady vedla k tomu, že Evropa není v mnoha ohledech soběstačná. A nejedná se přitom jen o ochranné pomůcky a nanotechnologie, ale také například o čipy, velkokapacitní baterie, polovodiče atd.
V rámci unie se momentálně pracuje na tzv. strategické autonomie. Tedy na podpoře průmyslových odvětví, které jsou důležité pro soběstačnost Evropské unie. O toto téma se velmi zajímají Francouzi a nepochybně ho převezme i Česká republika. Ta si musí dle mínění Tomáše Prouzy ohlídat, aby se tohoto projektu účastnila a v rámci EU se nestalo, že nakonec vinou nezájmu některých členských zemí vzniknou monopoly pouze vybraných států v daných strategických odvětvích. První vlaštovkou podpory strategické autonomie, jak uvedl Vojtěch Němec, je podpora obranného průmyslu v rámci European Defence Fund.
Digitální technologie
Digitální technologie prochází překotným vývojem, na který musí unijní legislativa reagovat. České předsednictví by se mělo nepochybně digitální agendě věnovat a zasadit se o nastavení jednotných pravidel, rozšíření jednotného trhu právě o digitální oblast, například v oblasti volného pohybu neosobních dat mezi členskými státy. Digitální trh by v rámci EU měl mít podle Zachové férové podmínky pro všechny firmy bez ohledu na velikost a otevřené prostředí.
Samostatným tématem jsou pak kryptoměny, které jsou v České republice velmi populární. V EU se již diskutuje o potřebě jejich regulace a nastavení jasného rámce pro jejich fungování.
Podpora jednotného trhu
Velkým tématem českého předsednictví v roce 2009 byla podpora volného trhu. Přestože se podařilo jeho nastavení zlepšit, stále má nedostatky, které brání rozvoji obchodu. Mnohé nedostatky ukázala i pandemie COVID-19, kdy se státy uchýlili k zavírání hranic nejen pro pohyb osob, ale i zboží. Dle Anety Zachové by se při odstranění všech zbytečných, zejména byrokratických, překážek navýšil objemu obchodu v rámci EU z 183 miliard EUR na 289 miliard EUR. Jednalo by se o velmi výrazné navýšení, a to v tomto čísle nejsou zahrnuty služby. Na stále existující překážky si stěžuje až 70 % unijních firem.
Veřejné zdraví
Téma veřejného zdraví a zdravotnictví nepatří přímo do agendy Evropské unie a jedná se primárně o zodpovědnost jednotlivých členských států. Koronavirová pandemie ale ukázala, že je třeba se k tomuto tématu postavit i ze strany EU. Vojtěch Němec například zmínil, že Francie během předsednictví bude chtít posílit zdravotní unii. Již nyní se na unijní půdě probírají témata jako je antimikrobiální rezistence a vznikl tzv. HERA Incubator, který má pomoci Evropské unii zvládat řešit podobné hrozby, jako je probíhající pandemie.
V každém případě se v případě veřejného zdraví jedná o důležité politické téma, jehož důležitost stoupá s tím, jak v Evropě roste věk dožití, jehož růst ale nekoresponduje s růstem doby kvalitního života, na což upozornil Tomáš Prouza. To zatěžuje systémy veřejného zdravotnictví s způsobuje tlak na posilování systému dlouhodobé péče.
Potenciální partneři
Účastníci diskuze se plně shodovali v názoru, že by Česko mělo začít hledat partnery pro prosazování svých zájmů i mimo Visegrádskou čtyřku (V4). ČR by se dle nich měla zaměřit na hledání partnerů primárně podle tématického klíče a ne podle geograficko-politického. Bohužel nejen česká politická reprezentace, ale i český byznys se často upíná právě k podpoře ze strany V4 a kvůli tomu pak zcela ignoruje, že pro jednotlivá témata lze najít výhodnější partnerství u jiných členských států.
Tomáš Prouza dále hovořil o potřebě přehodnotit český přístup k Německu, kdy s odchodem Angely Merkelové již nebude v německé vládě nikdo, komu by tolik záleželo na střední Evropě a ČR tím přichází o důležitého spojence. Do vztahu s Německem tak bude nyní zapotřebí mnohem více investovat. Dále bude třeba využít mírnému zlepšení přístupu Francie, která je oproti roku 2009 ochotná s Českem více komunikovat a diskutovat priority. Je ale otázkou, zda je na to Česko připravené. Nakonec by podle Prouzy měla česká vláda napnout síly směrem ke Skandinávii, respektive k regionu Nordic-Baltic, který k nám byl dlouhodobě otevřený a máme s nimi velmi často společné zájmy.