Duševní zdraví a well-being

Duševní zdraví a well-being

V posledních letech se z dříve tabuizovaného tématu duševního zdraví a well-beingu (přebráno z angličtiny, dá se chápat jako „pocit duševní i tělesné pohody“) stala věc, o které se ve veřejném prostoru mluví stále častěji, avšak k výrazným zlepšením se dostáváme jen velmi pomalu. Duševní zdraví je přitom tématem, které se týká nás všech – podle dat Evropské komise z roku 2018 trpělo jistou formou duševní poruchy v celé Evropě 84 milionů lidí (OECD/EU, 2018).

Zdravotnictví v kontextu španělského předsednictví v Radě Evropské unie 2023

Zdravotnictví v kontextu španělského předsednictví v Radě Evropské unie 2023

Pandemie COVID-19 udeřila nejsilněji v jihoevropských zemích. Španělsko se ale ze špatného období dokázalo zotavit a téma zdravotnictví se stalo národní prioritou, kterou prosazuje i během svého předsednictví v Radě EU. V rámci ES PRES je také snaha zdravotnicky sjednotit Evropu, čímž se nabízí příležitost pro region střední Evropy a také i pro Českou republiku. Přinést to může např. investiční otázky nebo i šanci na zvýšení prestiže tamního zdravotnictví.

Energetická chudoba v programech kandidujících politických stran a koalic

Energetická chudoba v programech kandidujících politických stran a koalic

Energetická chudoba je termín používaný pro stav, kdy není dostatek zdrojů pro zajištění energetických potřeb společnosti. Zatímco v rozvojových zemích je energetická chudoba často spojena s nedostatečnou infrastrukturou a tím sníženým přístupem k energetickým zdrojům, ve vyspělé společnosti energetická chudoba dopadá primárně na nízkopříjmové skupiny obyvatelstva.