Zahájení summitu COP26 v Glasgow, který má být milníkem v globálním boji s klimatickými změnami, se zúčastnilo přibližně 120 světových lídrů. Předsedající summitu COP Alok Sharma v úvodním slově zdůraznil, že „věda hovoří jasně: příležitost, kterou máme k udržení cíle 1,5°C a k předejití nejhorších možných dopadů klimatických změn, se rychle zmenšuje“. První dva dny zasedání COP26 pak byly především ve znamení národních příspěvků šéfů účastnických zemí. V podstatě všichni používali silná vyjádření podtrhující význam takového mezinárodního jednání a potřebu mezinárodní spolupráce při řešení klimatických změn.
Velká část účastnících se zemí oznámila navýšení svých příspěvků k snížení globálních emisí skleníkových plynů již před zahájením summitu. USA, EU a Velká Británie se zavázaly dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. V průběhu jednání se však očekává možnost nalezení celkově ambicióznějšího přístupu, včetně rychlejšího dosažení uhlíkové neutrality a také závazky k rychlejšímu snižování emisí především v následujících deseti letech, které budou podle vědeckých poznatků zásadní.
V první den jednání byl zaznamenán již první významný – a do značné míry překvapivý posun – v pozicích účastnických států. Přestože ještě týden před zahájením summitu Indie jako čtvrtý největší znečišťovatel po Číně, USA a EU odmítala představit zvýšení svých závazků, premiér Nárendra Módí v pondělí oznámil, že země dosáhne klimatické neutrality do roku 2070 a že zvýší do roku 2030 podíl obnovitelných zdrojů ze současných 38 procent na 50 procent.
I další významnou dohodu ve dvou oblastech se podařilo vyjednat už v prvních dvou dnech summitu. Především se jedná o dohodu 114 světových lídrů, která má vést k zastavení, respektive zvrácení odlesňování do roku 2030. Mezi signatáře patří země jako Brazílie, Rusko, Čína, USA, Indonésie, Kongo či Kanada, které jsou vzhledem k svému podílu na světové ploše lesů významné pro dosažení tohoto cíle. Celkově tyto země představují 85 procent plochy světových lesů, jež vstřebají přibližně třetinu ročního množství vypuštěného oxidu uhličitého. Součástí dohody je také závazek investovat více než 19 miliard USD do ochrany lesů a obnovy lesních porostů. Za pozornost také stojí závazek řady investičních skupin neposkytovat zdroje na aktivity, které jsou s odlesňováním spojené. V případě závazků nicméně zaznívají i kritické hlasy, které upozorňují, že podobné cíle měly i snahy z roku 2014, které kvůli jejich nenaplňování neměly zásadní dopad na rychlost deforestace ve světě.
Účastníci summitu také věnovali pozornost snaze snížit vedle emisí CO2 také emise metanu. Výsledkem jednání je podpis Global Methane Pledge, tj. celosvětového metanového závazku, ke kterému se přihlásilo 105 zemí. Iniciativa, kterou představily již v září společně EU a USA, má za cíl do roku 2030 snížit emise metanu o 30 procent v porovnání s rokem 2020.
Objevila se ale také řada kritických vystoupení. Například americký prezident Joe Biden kritizoval své čínské a ruské protějšky za to, že se summitu o tak „gigantickém tématu“ neúčastní. Jednání v Glasgow se oba prezidenti, stejně jako někteří další lídři, např. turecký prezident Erdogan, neúčastní. Neznamená to ale, že by ale delegace těchto zemí na jednání chyběla. Například evropskou sedmadvacítku na summitu zastupuje delegace vedená předsedkyní Evropské komise, předsedou Evropské rady a premiérem předsedající země. Z hlediska českých zájmů bylo určitě důležité sledovat ohlasy na kritické vystoupení premiéra Andreje Babiše, který ve svém projevu bez dalších pozitivních návrhů především zkritizoval ambice EU v oblasti klimatu a legislativní balíček „Fit for 55“.
V tuto chvíli je ještě brzy hodnotit celkový výsledek debat, i když už první dva dny jednání přinesly některé zásadní a částečně i překvapivé momenty. Důležité bude rovněž naplnění závazků a dohod, které ze summitu vzejdou.
